kreslené vtipy o dětech

Kreslené vtipy o dětech patří ve sféře zábavy k tomu vůbec nejoblíbenějšímu. Jsou totiž vpravdě ze života. Ačkoli zpravidla připadají nejvíce legrační těm, kteří, kupodivu, žádné děti nemají.

Zejména ti úplně nejmenší jsou totiž odzbrojujícím způsobem bezprostřední a rodičům je z dětských hlášek mnohdy pořádně horko. Jako sranda vám prostořeké průpovídky opravdu nepřipadají, roztomilá robátka mají totiž neomylný radar na to, odtajnit pikantnosti z vaší domácnosti zásadně na úřadech, ve školkách nebo v čekárně u lékaře. Jste-li duše introvertní, jež má potíže se svěřováním, stačí si pořídit miminko a pár měsíců posečkat.

Paradoxy rodičovství: Nejdřív jste nadšení, že se konečně uráčilo ze sebe vypravit kýžené „máma” (tátu nebo jiné členy rodiny mu milosrdně odpustíte) a o pár let později se modlíte, aby tu pusu zavřelo, alespoň na pět minut. Do určitého věku potomka tak doufáte, že si ratolest neodveze OSPOD, a od určitého zase, že vás strážci pořádku, protože vám tak trochu cuká ruka. Po kom to dítě jen... vy jste chodili domů zásadně za světla (už nebo ještě, podle situace) a poznámek jste taky nenosili zase tak moc.

Tak trochu se z hlavy snažíte vytěsnit vzpomínku na to, jak nad vámi vaši rodiče lamentovali, když jste chtěli někam vyrazit a z vašeho pro ně ne příliš pochopitelného hudebního vkusu dovozovali, že rostete pro šibenici. Minimálně. Mimořádně se tak těšíte na vnoučata, alespoň nějaké zadostiučinění.

Vtipy na téma děti totiž zná každá generace a ačkoli se do jisté míry opakují, neboť strasti i slasti rodičovství se v průběhu času zase tak moc nemění, spolehlivě pobaví a kromě srandy je v nich totiž zároveň velký kus pravdy. Je-li humor kořením života, smějte se, děti k tomu dávají mnoho dobrých důvodů. A nad našimi vtipy o nich si možná i připomenete, že ve všech rodinách to funguje podobně. Až se vám příště zase přihlásí o slovo puberta, případně nad slovníkem vlastního batolete budete chtít v panice propadnout minimálně kilometr pod zem, nezoufejte a pojďte se uklidnit raději k nám.

  • "Máma mě nikdy nekojila. Říkala, že mě má ráda jenom jako kamaráda..."
  • Byl jsem tak hnusný dítě, že mě vlastní máma musela krmit prakem
  • "Maminko, kdo nosí miminka?" "čáp, Pepíčku." "A maminko, kdo šuká čápy?"
  • "...proč nám paní učitelka pořád říká, že máme jít po obědě s*át?"
  • Včera jsem viděl tátu s mámou v posteli... A mně budou říkat něco o strkání si prstů do nosu..
  • Pepíček: Maminko, kdybych se narodil zadkem, jmenoval bych se Peprdýlek?
  • Hlavně ať to není Quentin.
  • Jean, vyřiďte prosím Kate, že tento typ mléka do čaje nepatří!
  • Od Durexu jsme čekali spíš omluvu a ne blahopřání.
  • Ukliď si pokoj, nebo bude mela!!
  • Když se vymačkají olivy, vyrobí se olivový olej ...co se ale mačká, když vyrábějí dětský olej?
  • Nebojte se, děti, nikdo z vás není maminčin mazánek. Serete ji všechny stejně.